EPOS O GILGAMEŠOVI
- vznikl asi 2000 let př.n.l.
- vypráví o významu přátelství a marném hledání nesmrtelnosti
- původně 3600-3800 veršů, rozluštěno bylo pouze 2000 veršů
- babylónský epos
Král města Uruk Gilgameš byl ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk.Tvrdě vládne obyvatelům města, nutí je k těžké práci na městských hradbách. Obyvatelé proto požádají bohy o pomoc a ti vytvoří polodivokého člověka Enkidua, nadaného neobyčejnou silou, který pak žije ve stepi se zvířaty a chrání je před lidmi. Lovci mu přivádějí nevěstku Šachmatu, aby dokonala přeměnu Enkidua v člověka. Enkidu přichází do Uruku, zápasí vítězně s Gilgamešem a spřátelí se s ním.
Společně se vypraví do libanonských hor, aby zničili krutého obra Chuvavu. Za pomoci boha slunce ho přemohou. Po návratu do Uruku vzplanula ke Gilgamešovi láskou bohyně Ištar. Gilgameš ji odmítl, za trest přichází na zemi nebeský býk. Gilgameš s Enkiduem ho zabijí. Tím urazí Enkidua bohyňi a přivolá tak její kletbu a poté umírá. Po smrti přítele,Gilgameš hledá tajemství věčného života. Vydá se na poušť za Uta-napištinem, jediným předkem , kterého bohové obdařili nesmrtelností poté, co přežil potopu světa ve vystavěné lodi. Poprvé je zachycen motiv potopy světa, který se později objevuje ve Starém zákoně. Gilgameš nezíská nesmrtelnost, protože nevydrží bdít šest dní a sedm nocí, a když pak vyloví ze dna oceánu rostlinu nesmrtelnosti, pozře mu ji had. Gilgameš nedosáhne nesmrtelnosti a vrací se zpět do Uruku.
Epos končí rozhovorem mezi Gilgamešem a Enkiduovou duší z podsvětí, kde se Gilgameš dozvídá o posmrtném životě.